Výuka jazyka

Jazyková cvičení (pro první cyklus) - Jazyková cvičení jsou koncipována jako intenzivní kurs praktického jazyka (1. a 2. semestr), ve kterém posluchač (začátečník) zvládne základní gramatické struktury a řečové dovednosti tak, aby se domluvil v běžných životných situacích. Systematická pozornost je věnovány výstavbě a rozšiřování slovní zásoby s cílem, aby posluchač v co nejkratší době byl schopen sledovat výuku odborných předmětů (lingvistika, literární věda) v nizozemštině a studovat v tomto jazyce i odbornou literaturu.

Ve 3., 4. a 5. semestru se nabízejí semináře, které se soustřeďují na prohloubení a rozšíření získaných dovednosti. Semináře a jazyková cvičení jsou zaměřena na poslechová cvičení, čtení textu s porozuměním, ústní a písemný projev.

Ve 4. a 5. semestru je jedna hodina semináře věnována studiu reálií nizozemský mluvících zemí tak, aby posluchač získal znalost v celém spektru kulturního, politického a hospodářského života dané jazykové oblasti. Ověření znalosti reálií tvoří součást PZK.

Formy kontroly studia:

Zápočty skládá posluchač po 1., 2. a 3. semestru.

Zkouška je doporučena po 4. semestru, lze ji však složit kdykoliv, nejpozději však do 5. semestru (před PZK).

Požadavky ke zkoušce v 1. cyklu:

1) písemná část:

a) gramatický test ověřující znalost gramatických struktur

b) čtení textu s porozuměním

c) překlad obtížnějších struktur

2) ústní část: rozbor textu, reprodukce

 

Jazyková cvičení (pro druhý cyklus) - Jazyková cvičení v 2. cyklu prohlubují a rozšiřují znalosti a dovednosti získané v 1. cyklu; pozornost je opět věnována čtyřem základním dovednostem, u cvičení dochází ke gradaci obtížnosti. Analýza různých typů textů, rozšiřování slovní zásoby, samostatný ústní a písemný projev.

Formy kontroly studia:

Zápočty získává posluchač po 7. a 8. semestru.

Zkoušku je třeba složit do konce 9. semestru.

Požadavky ke zkoušce v 2. cyklu:

1) písemná část:

a) poslech s porozuměním (obtížný text)

b) zpracování volného tématu

2) ústní část: rozbor textu z hlediska morfologických a syntaktických struktur, transformace struktur, rozbor slovní zásoby
 

Jazykověda

Úvod do studia nizozemštiny

Propedeutický kurs, jehož cílem je seznámení se základním pojmoslovím a terminologií jazykovědného studia. Je východiskem studia jednotlivých jazykovědných disciplin.

Řeč, jazyk, promluva. Vlastnosti a funkce jazyka. Pojetí jazykového znaku. Subsystémy jazyka, paradigmatické a syntagmatické vztahy mezi jednotkami. Jazykovědné disciplíny, aplikovány jazykověda. Jazykovědná metodologie a terminologie. Základní linie dějin jazykovědy. Charakteristika nizozemštiny v rámci germánských jazyků. Vývoj a stav české jazykovědné germanistiky.

 

Fonetika a fonologie

Obsahem kursu je synchronní popis fonetiky a fonologie nizozemštiny na kontrastivním základě nizozemsko-českém. V minimálním nezbytném rozsahu je zahrnuto též seznámení se základní problematikou zvukové stavby jazyka a řečí obecně. Praktická cvičení jsou zaměřena k získání jednak výslovnostních, jednak percepčních návyků a také metodiky potřebné k postupnému zlepšování dovedností v obou směrech. Materiálovým základem při cvičení zahrnují i materiál z nestandardních jazykových vrstev.
 
 

Literární věda

Úvod do dějin a kultury Nizozemí

Kurs se soustřeďuje především na ucelený přehled dějin Nizozemska a Belgie od počátku období až do současnosti.

Zvláštní důraz se klade na vzájemné vztahy Nizozemí a našich zemí v 16. a 17. století a dále ve století 19. a 20. Vlastní dějiny Nizozemí jsou průběžně doplňovány srovnávacím pohledem na dějiny jiných evropských zemí. Samostatné kapitoly jsou věnovány Jižní Africe a bývalým nizozemským koloniím.

K zápočtu je třeba pročíst některé historické práce podle pokynů přednášejícího (zvl. J. Polišenský: Nizozemská politika a Bílá hora nebo J. Polišenský: Tragic Triangle, případně některé sekundární práce o nizozemském malířství).
 

Úvod do studia literatury

Propedeutický kurs, jehož cílem je seznámit studenty se základy literární vědy a dát jim teoretickou průpravu pro vlastní studium dějin literatury a pro práci v literárních seminářích.

Předmět, úkoly a disciplíny literární vědy. Pomocné disciplíny: textologie, bibliografie; práce s odbornou literaturou, forma literárněvědného textu, citování, poznámkový aparát, edice. Dějiny literatury: pojem historického, periodizace, typy historických prací a příruček. Komparatistika, světová literatura, literární kritika. Předmět teorie literatury: umělecká literatura, krása, pravdivost, literárního díla, literatura jako znak, umělecké zobrazení, struktura textu, obsah-forma. Hermeneutika, metody interpretace textu. Recepce a působení literatury, literatura a společnost, sociologie literatury. Žánry, naratologie, poetika a metrika, základní poetologické termíny.

Před zkouškou (do konce 2. semestru) student přeloží 20 bibliografických lístků se stručnou anotací nizozemštiny do češtiny a slovenštiny od roku 1890 do roku 1993 (Krijtová, Pellar, Schúrová), vydanou Jednotou tlumočníků a překladatelů 1994.

Dále každý student před zkouškou odevzdá nejméně pětistránový pisemný rozbor jednoho z těchto překladů. Z rozboru musí být patrné bezpečné zvládnutí poetiky, doložené příklady z rozebíraného textu.

 

Morfologie současné nizozemštiny

Předmět, který seznamuje se základy gramatické stavby současného nizozemského jazyka. Morfologie a její operace. Morfém a jeho funkce. Morfologie slovních druhů. Kontrastivní pohled z hlediska češtiny.

Formy kontroly:

Zkouška po 3. semestru. Součástí zkoušky je písemná práce z morfologie.

 

Morfologie a syntax současné nizozemštiny

Základní předmět, jehož cílem je prohloubení znalosti gramatické stavby současného spisovného jazyka, seznámení se jejími vývojovými tendencemi, konfrontační pohled na ni na pozadí češtiny. Gramatická výstavba sdělení v současné nizozemštiny. Slovosled, intonace. Komunikativní model věty. Aktuální větné členění. Základní pojmy větné sémantiky.

Formy kontroly:

Zkouška zpravidla po 4. semestru, nejpozději před PZK.

 

Gramatika (tvoření slov, lexicologie)

Tvoření slov. Tématem přednášek této discipliny je seznámení se základními slovotvornými způsoby a s faktory, které rozhodují o způsobu tvoření nového pojmenování nebo slova. Přejímání slov z cizích jazyků. Konverze, odvozování, skládání, víceslovná pojmenování, tvoření zkratek.

Seminář k dané disciplině se věnuje praktické analýze textů různých stylistických rovin, posouzení produktivnosti slovotvorných modelů a vývojových tendencí v současné nizozemštině.

Lexikologie. Přednášky uvádějí posluchače do struktury a systému slovní zásoby. Aspekty a jednotky lexikonu. Paradigmatika slovníků. Syntagmatika slovníku.

Forma kontroly studia:

Zkoušku je třeba složit nejpozději do konce 9. semestru.

 

Vývoj nizozemštiny

Základní historiolingvistický kurz, jehož cílem je seznámení se základními fázemi vývoje nizozemštiny a jejich variet. Konstantnost a variabilita v jazyce. Synchronie a diachronie v jazykovědě. Pojetí jazykových změn: příčiny, šíření, akceptace jazykovým společenstvím. Vývoj jednotlivých subsystémů. V doplňkových přednáškách a seminářích je student seznámen gótštiny, fríštiny a afrikánštiny.

Forma kontroly: zkouška.

 

Literární věda

Základní předmět, jehož cílem je objasnění úkolů textové lingvistiky a uplatnění jejich poznatků v analýze a produkci textů.

Věta a text, propoziční a komunikační pojetí textu. Předmět lingvistiky textu. Koherence, koheze; textová jednotka; struktura textu, obsah, téma, smysl a informační jádro textu; textová rovina, horizontální a vertikální členění. Funkce anafory, katafory, konektorů, členících signálů, partikulí. Funkční větná perspektiva a text. Druhy textů. Dialogický text.